Poslední cyklus fotografií z projektu Jeden kmen

Včerejší den se stal začátkem publikování posledního cyklu fotografií, které jsme nafotili v listopadu loňského roku. Jde o portrétový cyklus, který vás skrze fotky a příběhy podrobně seznání s jednotlivými postavami  kmene Snaga. Tyto krátké úryvky přímo navazují na hlavní linii příběhu, jež bude provázet celou výstavou a podstatně tím vyprávění ve výstavě rozšíří. Pokud tedy chcete vědět a vidět více, sledujte v následujících dnech náš facebookový profil: https://www.facebook.com/SnagaUruki kde následujících všechny fotky včetně příběhů zveřejníme.

Tady je drobná ukázka:

Baalak. Toto slovo používají uruki pro křížence. Jde o velké tvory, mnohem větší než běžný uruk nebo dospělý muž a mnohem silnější.Byli to další z řady zvláštních tvorů, které jsem na severu spatřil. Se svými velkými těly a mohutnými končetinami vypadali doslova jako obři lidojedi z pohádek pro malé děti.
U kmene Snaga byli dva Baalaki, a byli to bratři. Ten starší byl opravdu obrovský, s břichem jako hroch a s velkou, kulatou hlavou, které chyběl nos. Mladší bratr byl o něco menší, ale pořád ohromně silný s dlouhými zrzavými vlasy a porostlý zrzavou srstí. Oba se mezi sebou často nepohodli, a to pak jeden do druhého bušili pěstmi a uruki je od sebe museli roztrhnout pomocí lan se smyčkami. Nepřipadali mi moc chytří, podle všeho se mezi sebou dorozumívali nějakou jednoduchou řečí, které uruki sice rozuměli, ale nepoužívali ji.
Baalaki uměli účinně využít svoji obří sílu v boji. Když na karavanu uruki zaútočili Rohanští maršála Argona, odvetou za přepadené „Město mnoha stanů,“ starší si strhl z ramene hradební kuši a dlouhými šípy začal střílet po blížících se jezdcích. Ty šípy dokázaly skrz naskrz prostřelit koně! Když už byli jezdci tak blízko, že na ně nebylo bezpečné střílet, odhodil kuši, a jedním chvatem zlomil dalšímu koni vaz. Úplně nezranitelní však Baalaki nebyli. Jeden rohanský jezdec zaútočil na obra tryskem ze slepého úhlu a obratně usekl strašímu z bratrů ruku v zápěstí. Ta obrovi zůstala viset jen na kousku kůže.
– – – – – – – – – –
Baalak. This is the word used by uruki for hybrids. They are large creatures, much larger than common uruk or grown-up man and they are much more stronger than them. They were another of the series of strange creatures which I’ve seen in the North. With their large bodies and massive limbs they looked exactly like those human-eating giants from children fairytales.
At the Snaga tribe were two Baalaki – brothers. The elder one was really huge, with belly as big as a hippo and with big, round head without a nose. The second one was younger, somewhat smaller, but still enormously strong with long ginger hair and was covered with ginger fur. They often disagreed with each other – and then they fought. They were beating themselves with fists and uruki had to separate them using ropes with loops.
They didnt seem too smart to me, they apparently comummunicated with some kind of simple language between themselves, which uruki understood, but didn’t use.
Baalaki could use their enormous power in the battle quite effectively. When the Rohirrim under the leadership of marshall Argon attacked the uruki caravan to take their revenge for attacked „City of many tents,“ the elder brother took his heavy crossbow off his shoulder and then he started to shoot incoming riders with long arrows. Those arrows could shoot right through a horse! When riders were so close that it wasn’t safe to shoot them, he dropped the crossbow and with a single blow he broke another horse’s neck.
But the Baalaki weren’t totally invulnerable. One Rohirrim attacked the giant galloping from the blind angle and skillfully cut off one of brother’s hand, which ended up hanging on a thin piece of skin.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *